V dobách nejstarších náležela farnost k děkanátu chrudimskému, a s ním k archidiakonátu hradeckému, a tím biskupství pražskému. Po založení arcibiskupství pražského v roce 1344 podřízena byla tomuto arcibiskupství. V roce 1350 po vymezení hranic diecése biskupství litomyšlskému, a po jeho zániku opět k arcibiskupství pražskému. Od roku 1782 patří do diecése královehradecké.

Do roku 1841 podléhala farnost vikariátu skutečskému a od tohoto roku vikariátu chrasteckému. Jména kněží, kteří spravovali kolaturu (farnost) licibořickou v dobách nejstarších, upadla téměř všechna v zapomenutí. Jen několik se podařilo p. Františku Teplému, autoru kroniky "Licibořice a okolí" zjistit ve starých listinách.

Do roku r. 1392 byl v Licibořicích, jež se do r. 1349 nazývaly Lucziboricz, později Lycyborecz, Lutobořice i Litobořice a náležely k panství tzv. Újezdu bojanovskému kláštera vilémovského,

Plebán Blažej ("Plebán" je venkovský farář),

Plebán Henslin z Polomě,

Plebán Budík až do r. 1402 a šel potom do Polomě. Z Polomě se vrátil plebán Blažej.

Dvěstě následujícíh let jest zakryto tajemnou rouškou. Děje, jež se odehrály v naší obci a v naší kolatuře po vypuknutí válek husitských, jsou již zahaleny téměř nadobro. Víme jen, že obyvatelstvo zdejší obce přestoupilo k víře podobojí, a že kněží, kteří sem byli dosazování po roce 1437, podléhali Pražské konsistoři dolní čili utrakvistické.

Teprve na počátku XVII. století se objevují jména dvou kněží:

Matěj Herbort Boleslavský, český luterán (novoutrakvista),
Daniel Lipnický - byl posledním knězem utrakvistickým na licibořické faře.

Po bitvě na Bílé hoře se musel utrakvistický kněz z licibořické fary odstěhovat a celá kolatura byla přidělena ke katolické faře bojanovské.

Téměř 150 let byly Licibořice bez kněze. V Bojanově byli v tuto dobu tito kněží:

V roce 1655 - Roketský Václav Bělohlávek, Matěj Josef Nespěšný 
1671 - Jiří Ignác Felix
1681 - Václav Josef Kydlinský
1695 - Jiří Slezina, S.J. (Societas Jesu = Společenství Ježíšovo) 
1701 - František Antonín Pavlíček
1705 - administrátor Mikuláš Lahoda
1707 - Augustin František Rasel
1719 - Tomáš Kovařík
1759 - Felix Šebestián
1763 - František Prokop Mareš

Roku 1786 byla v Licibořicích zřízena lokálie: jako přifařená obec spravovaná pomocným knězem, tzv. lokalistou, který trvale bydlel na zdejší faře.

První lokalistou byl ustanoven Aleš Šafařík z Pardubic - mnich z kláštera minoritského. Působil v Licibořicích od 9.1.1787 - 9.1.1803.

K nově zřízené lokálii byly přiděleny od bojanovské fary osady: Licibořice, Šiškovice, Křižanovice, Petříkovice, Liboměřice, Mladoňovice, Pohořalka, Mezisvětí, Slavice a Deblov a od děkanství chrudimského: Mýtka, Rabštejn, Smrkový Týnec a Lipina.

Od 10.1.1803 do 15.1.1832 působil zde bývalý kaplan z Bojanova:
Václav Červenka.
Antonín Pýra - kaplan v Bojanově. 
František Vilímek od 9.5.1832 - 5.4.1843.

Jan Schirsch - za jeho působení byla licibořická lokálie povýšena na faru a on se stal prvním farářem licibořickým v hodnosti osobního děkana, který zde působil 33 let. V roce 1854 zajistil velkou opravu kostelu. Na chrámovou loď byl pořízen rákosový strop, přeložená vazba na střeše byl šindel nahražen taškami.

Jan Vlach - dosavadní administrátor v Seči, v Licibořicích působil od 8.8.1876 - 27.2.1877.

Vincenc Kvapil - rodem z Litomyšle. V Licibořicích od 27.2.1877 - 25.5.1882.

Václav Kohout - před tím působil jako kaplan v Chrasti.

Josef Dvořák - dříve administrátor v Čibuzi; zde působil od 14.11.1882 - 31.12.1891 jako farář. V roce 1890 onemocněl a odstěhoval se do svého rodiště Dušejova a do Licibořic se již nevrátil.

Josef Naiblt - 7.8. - 8.9.1890 byl kaplanem; zastupoval faráře Dvořáka.

Ladislav Lederer byl ustanoven kooperátorem (spolupracovníkem) od 8.9.1890 - 31.1.1891.

Antonín Šklíba - byl administrátorem (prozatímní správce farnosti) v Lánech na Důlku. Antonín Šklíba byl farářem v době od 29.8.1892 - 31.8.1899.

Josef Jiříček - administrátor.

Václav Kolář - působil v Licibořicích od 4.1.1901 - 7.1.1906 jako farář. Napsal do Pamětní knihy: "Býti zde jen o něco lepší materielní postavení, do smrti bych ty milé, klidné Licibořice a své hodné osadníky neopustil. To pro paměť vlastnoručně ujišťuji a stvrzuji."

František Prokůpek - administrátor, dříve farář na Práčově. Působil v Licibořicích od 7.1. - 31.5.1906.

František Víša - farář - působil zde od 24.5.1906 - 12.12.1911.

Justin Zelenka - kapitulátor (člen) premonstrátské kanonie (kláštera) v Želivě, působil v Licibořicích jako administrátor v době od 12.12.1911 - 31.5.1912.

Josef Pavel - nar. 23.4.1877 ve Vel. Jesenici. Farářem v Licibořicích od 1.6.1912 - 30.11.1924. Se zálibou se zajímalo chov včel a stal se zakladatelem místního Včelařského spolku. V roce 1915 na kostelní věž dal pořídit hodiny. Odešel do Kunětic jako farář.

Jan Macek - nar. 7.3.1894 v Krucemburku. V Licibořicích jako administrátor.

Josef Macek - byl kaplanem v Bojanově, administrátorem v Licibořicích od 1.9. - 31.11.1925. 

Jan Macek - působil zde od 1.12.1925 - 31.1.1929 jako farář.

Josef Kulda - děkan, nastoupil 1.2.1929 ve funkci zástupce administrátora, od 1.6.1929 jako administrátor a od 3.7.1930 jako farář. V roce 1934 zajistil důkladnou opravu varhan. Pro svou dobrotu a lidumilnost a křesťanskou snášenlivost, těšil se oblibě všeho občanstva. Působil v Licibořicích do své smrti. Zemřel 2.6.1939 v 69 letech a je pochován na licibořickém hřbitově.

P. Zllottý - ze Slatinanského kláštera, dojížděl do Práčova a Licibořic. Působil zde od 3.7.1939 - ­30.8.1939 .

P. František Jurák - v Licibořicích působil od 1.9.1939 - 1.12.1942

P. Emil Záruba - v Licibořicích působil od 2.12.1942 - 16.3.1943

P. Alois Řezníček - v Licibořicích působil od 17. 3.1943 - 30.3.1948, odešel do zahraničí.

P. František Novák - v Licibořicích působil od 1.4.1948 do 30.5.1977. Po 29 letech byl přeložen do Chrasti u Chrudimě.

P. Josef Jakubec - do Licibořic byl přeložen z Chrasti u Chrudimě. Působil zde od 1.6.1977 do 30.7.1982. Po 5 letech byl přeložen do Stoků u Havlíčkova Brodu, Rychnova nad Kněžnou a později do Hradce Králové, kde působil jako gen. vikář. Na toto místo ho povolal biskup Otčenášek. Pro
vážné onemocnění musel toto místo opustit a působil jako novicmistr na Sv. Hostýně, Kolíně a na duchovní správě u Sv. Ignáce v Praze. 

Zde 15.2.1995 v 63 letech zemřel. Byl oblíben zvláště mezi mládeží a všemi farníky.

P. Ludvík Phaifer - v Licibořicích působil od 1.8.1982 do 30.8.1987.

P. Eduard Saidel - vikář v Chrudimi. Do Licibořic dojížděl od 1.9.1987 do 3.9.1988.

P. Vladimír Matějka - působil ve Vrbatově Kostelci a do Licibořic nastoupil 4.9.1988. Farnost vedl ke spokojenosti farníků až do své smrti 22.4.1990. Zemřel v 69 letech a je pohřben ve svém rodišti v Hlinsku.

P. Mgr. Josef Němeček - farář, děkan, biskupský notář - působil 30 roků v Havlíčkově Brodě. Od 1.5.1990 do 14.6.2009 vedl farnosti Licibořice a Práčov. Zemřel  po dlouhé a těžké nemoci dne 21.8.2009 v Havlíčkově Brodě, kde byl také pohřben. Zasloužil se o opravu celého licibořického kostela, kostelní věže, fary, instalace zvonu a věžních hodin. Mezi farníky byl velmi oblíben. Za jeho působení bylo v kostele pokřtěno a oddáno mnoho lidí i zdalekého okolí.